Prague
+420 608 785 607
docket@bauerip.eu

Patent vs. Užitný vzor

Právo průmyslového vlastnictví

Patent vs. Užitný vzor

Vynálezecká činnost vs. rámec odborné dovednosti

Následující článek se týká rozdílu mezi podmínkou patentovatelnosti, resp. zápisné způsobilosti, vynálezu, resp. technického řešení. Konkrétně se článek týká rozboru podmínky zápisu užitného vzoru do rejstříku, konkrétněji přesáhnutí tzv. rámce odborné dovednosti.

Porovnáme-li zákon 527/1990 Sb. Zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, se zákonem 478/1992 Sb. Zákon o užitných vzorech, zjistíme, že: na vynálezy, které splní podmínky stanovené výše uvedeným zákonem uděluje Úřad průmyslového vlastnictví patenty. Patent se udělí na vynález, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný. Na druhou stranu technické řešení, která je nové, přesahuje rámec „pouhé“ odborné dovednosti a je průmyslově využitelný může být chráněn užitným vzorem.

Z porovnání výše uvedených podmínek zjistíme, že užitný vzor, který se někdy označuje jako malý patent, se podle zákonů platných pro Českou republiku liší od patentu tím, že pro patent je zapotřebí vynálezecké činnosti, kdyžto u užitného vzoru postačí překročení rámce „pouhé“ odborné dovednosti. Je nutné zmínit, že toto však není jediná odlišnost užitného vzoru od patentu.

Podívejme se nyní na postup, kterým se posuzuje vynálezecká činnost. Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Jak se tedy tato nezřejmost nebo zřejmost vynálezů objektivním způsobem posoudí?

Podle obecných pravidel, dodržovaných na mezinárodní úrovni, musí patentovaný vynález být jistým přínosem do stavu techniky jako celku, respektive obohacení tohoto stavu. Evropský patentový úřad vytvořil metodu, kterou se objektivním způsobem dá posoudit, zdali vynález je či není výsledkem vynálezecké činnosti. Tento postup převzal i Úřad průmyslového vlastnictví, podle metodických pokynů Úřadu [Metodické pokyny ÚPV, část B-III, 1.1.3]. Převzal však tuto metodu i pro objektivní posouzení překonání „pouhé“ technické dovednosti? Metodické pokyny, část C, která se týká užitných vzorů nic takového nezmiňuje.

Pojďme se nyní detailněji podívat na hodnocení vynálezecké činnosti objektivním a předvídatelným způsobem. Jak již bylo výše řečeno, je možné využít metodu Evropského patentového úřadu, tzv. problem-solution approach. Hodnocení za použití problem-solution approach metody zahrnuje tři hlavní kroky:

  1. určení nejbližšího stavu techniky;
  2. stanovení objektivního technického problému, který má být řešen; a
  3. posouzení, zda nárokovaný vynález, vycházející z nejbližšího stavu techniky a objektivního technického problému, by byl pro odborníka zřejmý.

Na tomto místě je vhodné zmínit, že každý z výše uvedených kroků obsahuje množství dílčích kroků. Jejich detailní analýzou se však nechceme v tomto článku zabývat. Pro naši analýzu jsou výše uvedené kroky plně dostačující.

Na druhé straně, tj. u užitných vzorů, zákon a metodické pokyny o posuzování překročení „pouhé“ odborné dovednosti nemluví. Kde tedy přesně leží rozdíl mezi vynálezeckou činností a pouhou odbornou dovednosti je součástí sporů. K interpretaci výše uvedených rozdílů nám však může sloužit rozhodnutí Předsedy úřadu průmyslového vlastnictví na návrh odborné komise. Pro výklad v posouzení překonání „pouhé“ odborné dovednosti použijeme konkrétní rozhodnutí Předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 7. listopadu 2018 o užitném vzoru spisové značky PUV 2017-33390.

Podle spisu rozkladu proti rozhodnutí Úřadu ve věci výmazu užitného vzoru z rejstříku, Úřad dne 14. března 2017 zapsal do rejstříku užitný vzor číslo 30488. Úřad 10. května 2017 obdržel návrh na výmaz tohoto užitného vzoru navrhovatelem. Navrhovatel výmazu užitného vzoru předložil Úřadu několik dokumentů, které byly zpřístupněny veřejnosti před dnem podání přihlášky užitného vzoru. Obsah návrhu na výmaz užitného vzoru byl odůvodněn tím, že technické řešení nesplňuje podmínky způsobilosti k ochraně užitným vzorem, neboť nesplňuje podmínku přesáhnutí rámce pouhé odborné dovednosti. 28. března Úřad provedl, na základě tohoto návrhu, výmaz napadeného užitného vzoru. Majitelé proti tomuto rozhodnutí podali rozklad. Odvolací orgán přezkoumával kroky rozhodnutí prvoinstančního řízení, jehož odůvodněním se budeme dále zabývat.

V prvním kroku odvolací orgán přezkoumával dostupnost předložených dokumentů a novost vůči nárokovanému technickému řešení. Odvolací orgán přezkoumal dokumenty předložené navrhovatelem, zdali jsou relevantním stavem techniky. V souvislosti s tím odvolací orgán přezkoumal, zdali nárokované řešení je nové ve smyslu §4 zákon o užitných vzorech a zdali všechny dokumenty byly zpřístupněny veřejnosti. Odvolací orgán potvrdil způsob hodnocení novosti užitného vzoru, tj. platnost tzv. formální celosvětové novosti. Jinými slovy, jsou-li všechny znaky nárokovaného řešení přítomny v jednom jediném dokumentu v jediném provedení, technické řešení postrádá novost. V opačném případě je nárok nový. Odvolací orgán přezkoumal odlišnost mezi nárokovaným řešením a dokumentem popisující nejbližší stav techniky. Odvolací orgán seznal odlišnost od předmětu napadeného užitného vzoru v několika znacích, konkrétně 4 znacích. Odvolací orgán tedy potvrdil nález prvoinstančního řízení s tím, že jelikož neexistuje žádný dokument, který by obsahoval všechny znaky nárokovaného technického řešení, je technické řešení nové. Formální novost tedy uplatní i pro hodnocení novosti užitných vzorů.

V druhém kroku se odvolací orgán zabýval hodnocení překročení „pouhé“ odborné dovednosti odborníka v oboru, přičemž přezkoumával hodnocení nejbližšího stavu techniky popsaného v jediném dokumentu (první krok problem-solution approach). Odvolací orgán konkrétně potvrdil, že v prvním kroku se stanoví nejbližší stav techniky, přičemž za nejbližší stav techniky se rozumí jediná reference (dokument, ústní zveřejnění, první použití) ve stejném technickém oboru a který cílí ke stejnému výsledku jako technické řešení.

Odvolací orgán považuje odborníka znalého v oblasti techniky za zkušeného praktika, který má průměrně obecné znalosti a schopnosti a rovněž disponuje všeobecný přehledem odpovídajícímu oboru v určité technické oblasti. V souvislosti s výše uvedeným případem, tj. v oblasti techniky detektorů ionizujícího záření, je odborník v oboru obecně motivovaný ke zlepšení citlivosti těchto detektorů. Odvolací orgán rovněž potvrdil, že pro takovéhoto odborníka je přirozené, vzhledem k požadované citlivosti detektorů, hledat řešení, které by vedlo k výsledku zlepšení citlivosti detektorů. Odborník má určité blíže nespecifikované analytické schopnosti a je schopen zpracovávat informace z několika souvisejících pramenů, které je schopen vyhledat.

Odvolací orgán rovněž potvrdil, že kombinace více pramenů informací je při hodnocení vynálezecké činnosti (pro vynálezy) přípustná. Vzhledem ke konkrétnímu případu posuzování překročení „pouhého“ rámce odborné dovednosti uvedl, že kombinace vícero dokumentů je rovněž přípustná. Odvolací orgán rovněž cituje rozhodnutí Technického stížnostního senátu Evropského patentového úřadu a rozsudek nejvyššího správního soudu číslo jednací 8 As 70/201111 – 239.

Odvolací orgán dále pokračuje v argumentaci na základě obecné znalosti odborníka v oboru a jeho motivace dospět k technickému efektu zlepšení citlivosti detektorů (druhý krok – stanovení objektivního technického problému). Odvolací orgán následně přistoupil k přezkoumání jeho vyhodnocení, resp. vyplývajících závěrů (třetí krok posouzení, zda nárokovaný vynález, vycházející z nejbližšího stavu techniky a objektivního technického problému, by byl pro odborníka zřejmý). Odvolací orgán konstatuje, že na základě uvedené kombinace informací je odborník ve výše uvedení oblasti techniky přirozeně motivován výsledným technickým efektem a dospěl by k technickému řešení podle napadaného užitného vzoru za použité „pouhé“ odborné dovednosti.

Závěr

Pro hodnocení novosti nárokovaného technického řešení odvolací orgán potvrdil platnost principu formální novosti. Pro hodnocení překročení rámce „pouhé“ odborné dovednosti technického řešení je možné volit stejnou metodu, jako pro hodnocení vynálezecké činnosti u vynálezů. Kombinace několika dokumentů je pro hodnocení překročení rámce „pouhé“ odborné dovednosti odborníka v oboru přípustná.