Patenty v Číně: podání přihlášky, zastoupení před CNIPA a průběh řízení

Proč je patentová ochrana v Číně důležitá?

Čína je nejen významný spotřebitelský trh, ale také jeden z hlavních světových výrobních a technologických uzlů. Patentová ochrana proto nemusí být relevantní jen pro podnik, který přímo prodává výrobky čínským zákazníkům. Může mít zásadní význam také tehdy, pokud se v Číně nachází výrobce, dodavatel, vývojový partner, potenciální nabyvatel licence nebo konkurent.

Podle čínského patentového zákona dává patent na vynález nebo užitný vzor majiteli právo zakázat neoprávněnou výrobu, užívání, nabídku k prodeji, prodej nebo dovoz patentovaného výrobku. U patentovaného výrobního postupu se ochrana vztahuje rovněž na použití postupu a na určité nakládání s výrobkem přímo získaným patentovaným postupem.

Z praktického hlediska tedy může být čínský patent relevantní například pro:

• omezení výroby kopírujícího výrobku přímo v Číně;
• jednání s čínským výrobcem nebo OEM/ODM dodavatelem;
• licencování technologie čínskému partnerovi;
• vstup české společnosti na čínský trh;
• ochranu proti čínskému konkurentovi, který vyvíjí obdobnou technologii;
• zvýšení hodnoty patentového portfolia při investici, prodeji firmy nebo technologické transakci.

Co je CNIPA?

China National Intellectual Property Administration (CNIPA) je centrální čínský orgán odpovědný za správu patentového systému. Podle čínského patentového zákona přijímá a přezkoumává patentové přihlášky jednotným způsobem a rozhoduje o udělení patentových práv.

Současný čínský Patent Law byl naposledy zásadně novelizován v roce 2020 a příslušná novela je účinná od 1. června 2021. Aktualizovaná prováděcí pravidla – Implementing Regulations of the Patent Law – byla změněna v roce 2023 a vstoupila v účinnost 20. ledna 2024.

Pro zahraničního přihlašovatele je důležité, že CNIPA je samostatným úřadem s vlastními procesními pravidly, jazykem řízení, patentovými požadavky a místním systémem patentového zastoupení. Evropská přihláška před EPO se tedy automaticky „nepřeklápí“ do Číny.

Tři druhy patentové ochrany podle čínského práva

Čínský Patent Law používá pojem „invention-creations“ pro tři kategorie práv: patent na vynález, užitný vzor a průmyslový vzor. Česká a evropská terminologie se od čínské částečně liší.

Pro českou technologickou společnost bude typicky klíčový patent na vynález. U mechanických a výrobkových řešení však může být zajímavý i čínský užitný vzor, zejména jako doplňková nebo paralelní forma ochrany.

Co musí vynález v Číně splnit?

Podle článku 22 čínského Patent Law musí patent na vynález i užitný vzor splnit požadavky novosti, vynálezecké úrovně a praktické využitelnosti.

U patentu na vynález zákon požaduje, aby řešení mělo ve srovnání se stavem techniky „prominent substantive features“ a představovalo „notable progress“. U užitného vzoru je zákonné měřítko formulováno mírněji – řešení musí mít „substantive features“ a představovat „progress“.

Stav techniky je podle čínského zákona v zásadě globální: zahrnuje technologie známé veřejnosti v Číně i v zahraničí před rozhodným datem.

Jak lze podat patentovou přihlášku v Číně?

Pro českého přihlašovatele jsou v praxi nejdůležitější dvě standardní cesty: přímé čínské podání s uplatněním priority a vstup PCT přihlášky do čínské národní fáze. V některých případech může být zajímavé i souběžné podání patentu na vynález a užitného vzoru.

Přímé podání a 12měsíční priorita

Pokud česká společnost nejprve podá přihlášku v České republice, u EPO nebo v jiném státě, může pro totožný předmět následně podat patentovou přihlášku v Číně a uplatnit zahraniční prioritu.

Článek 29 čínského Patent Law stanoví pro patent na vynález a užitný vzor základní prioritní lhůtu 12 měsíců od prvního zahraničního podání. Pro design je tato lhůta šest měsíců.

Aktuální prováděcí pravidla navíc obsahují mechanismy pro obnovu některých zmeškaných prioritních lhůt a pro opravu nebo doplnění prioritních údajů. Na tyto nástroje by se však nemělo spoléhat jako na standardní strategii – správné podání v základní lhůtě je bezpečnější.

PCT přihláška a vstup do čínské národní fáze

Pro společnosti, které chrání stejný vynález ve větším počtu zemí, je často praktičtější podat mezinárodní přihlášku podle PCT a rozhodnutí o Číně odložit do národní fáze.

Aktuální článek 120 prováděcích pravidel čínského Patent Law stanoví, že PCT přihláška určující Čínu má vstoupit do čínské národní fáze do 30 měsíců od data priority. Pokud přihlašovatel standardní lhůtu zmešká, může při zaplacení příslušného příplatku provést vstup ještě do 32 měsíců od priority.

CNIPA ve svých PCT materiálech uvádí, že při vstupu do národní fáze se u cizojazyčné PCT přihlášky předkládá zejména čínský překlad popisu a nároků a podle okolností také dalších částí přihlášky. Přihláška je následně vedena v čínštině.

Jazyk přihlášky: čínština není jen formalita

Podle aktuálních prováděcích pravidel se dokumenty předkládané podle Patent Law a jeho prováděcích pravidel předkládají v čínštině. CNIPA může přihlášku odmítnout přijmout, pokud zákonem vyžadované přihlašovací dokumenty nejsou v čínštině.

U zahraniční přihlášky je proto překlad klíčovou součástí patentové strategie. Nejde jen o jazykovou přesnost. Čínská verze nároků a popisu musí správně zachytit:

• technický význam znaků patentových nároků;
• vztahy mezi jednotlivými částmi zařízení nebo kroky metody;
• terminologii, která bude používána během průzkumu;
• rozsah možných budoucích změn nároků;
• konzistenci mezi nároky, popisem, výkresy a abstraktem.

Chyba v překladu může být zvlášť problematická, pokud se později projeví při výkladu nároku nebo při snaze o změnu přihlášky. Proto je vhodné u významných případů nenechávat překlad bez technické a patentové kontroly.

Musí mít český přihlašovatel čínského patentového zástupce?

Ano, ve standardní situaci ano. Článek 18 čínského Patent Law stanoví, že zahraniční osoba, podnik nebo jiná zahraniční organizace, která nemá v Číně obvyklé bydliště nebo obchodní provozovnu, musí při podání patentové přihlášky a při vyřizování dalších patentových záležitostí pověřit právně zřízenou patentovou agenturu.

Aktuální pravidla CNIPA tuto povinnost dále konkretizují. Pokud zahraniční přihlašovatel bez relevantního sídla v pevninské Číně podává přihlášku samostatně nebo vystupuje jako zástupce skupiny přihlašovatelů, je místní patentová agentura povinná.

Od roku 2024 existují omezené výjimky, kdy může zahraniční přihlašovatel některé čistě administrativní úkony provést sám – například určité úkony související s předložením priority nebo úhradou poplatků. To však nemění základní pravidlo, že samotné podání a patentové řízení zahraničního přihlašovatele probíhá prostřednictvím oprávněné čínské patentové agentury.

Jak probíhá řízení o patentu na vynález před CNIPA?

Řízení o čínském patentu na vynález lze zjednodušeně rozdělit do několika hlavních fází.

Jak reagovat na námitky CNIPA?

Článek 37 Patent Law stanoví, že pokud věcný průzkum odhalí nesoulad s požadavky zákona, CNIPA vyzve přihlašovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil nebo přihlášku změnil.

Stejně jako před EPO je důležité nereagovat pouze mechanickým zúžením nároků. Je vhodné posoudit:

• co přesně průzkumový pracovník považuje za nedostatek;
• zda citovaný dokument skutečně zpřístupňuje všechny relevantní znaky;
• jaký rozsah ochrany má pro klienta obchodní význam;
• které změny jsou podporovány původním popisem a nároky;
• jak se čínské změny projeví ve vztahu k EP, US a dalším členům patentové rodiny;
• zda je výhodnější argumentovat, měnit nároky nebo kombinovat obojí.

Čínský Patent Law v článku 33 omezuje změny přihlášky patentu na vynález a užitného vzoru tak, že nesmějí překročit rozsah zpřístupnění obsaženého v původním popisu a nárocích. I při čínském průzkumu je proto vhodné sledovat, zda navržené zúžení nevytváří problém s původní oporou.

Co když CNIPA přihlášku zamítne?

Zamítnutí patentové přihlášky nemusí být konečným výsledkem. Podle článku 41 Patent Law může přihlašovatel, který nesouhlasí s rozhodnutím o zamítnutí, do tří měsíců od doručení rozhodnutí požádat CNIPA o přezkum (reexamination).

Pokud přihlašovatel nesouhlasí ani s rozhodnutím po reexamination, může podle téhož ustanovení podat do tří měsíců žalobu k příslušnému lidovému soudu.

Co se děje po udělení patentu?

Standardní čínský patent na vynález trvá podle článku 42 Patent Law 20 let od data podání. Užitný vzor trvá 10 let a design 15 let. Zachování práva je spojeno s úhradou příslušných ročních poplatků.

Čínský zákon rovněž zná mechanismus kompenzace doby patentové ochrany u některých patentů na vynález, pokud je udělení nepřiměřeně opožděno, a zvláštní úpravu pro některé farmaceutické patenty. Tyto instituty však vyžadují samostatné posouzení.

Existuje v Číně opozice proti udělenému patentu?

Čínské řízení se v tomto bodě liší od EPO. Po udělení patentu není klíčovým mechanismem klasická devítiměsíční EPO opposition. Čínský Patent Law stanoví, že od zveřejnění udělení může kterákoli osoba nebo subjekt požádat CNIPA o prohlášení patentu za neplatný, pokud se domnívá, že patent byl udělen v rozporu se zákonnými podmínkami.

CNIPA o návrhu na invalidaci rozhodne. Strana, která s rozhodnutím nesouhlasí, může do tří měsíců podat žalobu k příslušnému soudu.

Pro majitele patentu je proto důležité nevnímat grant jako konec patentové strategie. Kvalita původního popisu, zvoleného rozsahu nároků a průběhu prosecution může mít přímý význam při pozdějším sporu o platnost.

Patent na vynález, nebo užitný vzor?

Čínský užitný vzor může být pro českého klienta zajímavý zejména u výrobků a mechanických řešení. Čínský zákon jej omezuje na nové technické řešení týkající se tvaru, struktury nebo jejich kombinace u výrobku.

Proč je důležité podat včas?

Čína uplatňuje princip, podle něhož může být pro totožné řešení uděleno pouze jedno patentové právo a při konkurujících přihláškách různých přihlašovatelů získává právo ten, kdo podal dříve. Současně se novost posuzuje vůči stavu techniky známému veřejnosti před rozhodným datem.

Prakticky to znamená, že rozhodnutí o Číně je vhodné řešit před:

Jak by měla česká společnost postupovat?

U čínské patentové ochrany je vhodné rozhodovat nikoli podle otázky „je Čína důležitý trh?“, ale podle širšího dodavatelského a konkurenčního řetězce.

Před podáním bych doporučil projít zejména:

1. Kde se výrobek vyrábí? Pokud výroba probíhá v Číně, může být čínský patent relevantní i pro výrobek prodávaný převážně mimo Čínu.
2. Kdo jsou hlavní konkurenti? Patent má jinou hodnotu, pokud klíčový konkurent vyvíjí nebo vyrábí přímo v Číně.
3. Je technické řešení výrobkové nebo procesní? To může ovlivnit volbu mezi invention patent a utility model.
4. Jaké je prioritní datum? Je třeba hlídat 12měsíční nebo PCT lhůtu.
5. Jak kvalitní je původní text přihlášky? Čínský překlad a budoucí prosecution budou vycházet z původního disclosure.
6. Má být čínský rozsah nároků stejný jako evropský? Nemusí. Čínské řízení může vyžadovat samostatnou claim strategy při zachování konzistence patentové rodiny.
7. Je důležitá rychlost udělení? U vybraných případů lze posoudit dostupné mechanismy prioritního nebo zrychleného průzkumu.

Role evropského zástupce a čínské patentové agentury

Pro českého klienta bývá efektivní, když evropský patentový zástupce drží strategii celé patentové rodiny a čínská agentura zajišťuje místní procesní zastoupení.

Rozdělení práce může vypadat například takto:

U významného případu je cílem, aby čínská přihláška nebyla pouze administrativním překladem PCT nebo evropské přihlášky, ale aby její nároky a prosecution odpovídaly způsobu, jakým má být technologie skutečně chráněna v Číně.

Časté otázky k patentům v Číně