Jednotný patentový soud

Jednotný patentový soud je se řídí podle dohody o Jednotném patentovém soudu (2013/C 175/01). Dohoda o Jednotném patentovém soudu by uzavřena za účelem spolupráce členských států Evropské unie v oblasti patentů významně přispívá k procesu integrace v Evropě, zejména k budování vnitřního trhu v rámci Evropské unie, pro nějž je příznačný volný pohyb zboží a služeb a utváření systému zajišťujícího, aby na vnitřním trhu nebyla narušována hospodářská soutěž.

Smluvní členské státy Dohody o Jednotném patentovém soudu jsou: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko.

Česká republika ani Slovensko doposud tuto Dohodu o Jednotném patentovém soudu neratifikovalo. Nicméně i český anebo slovenský exportér se může stát účastníkem řízení před Jednotným patentovým soudem.

Dohoda o Jednotném patentovém soudu by měla současně minimalizovat, či úplně zamezit, roztříštěnému trhu s patenty a zejména vymáhání práv z patentů, přičemž významné odlišnosti mezi jednotlivými vnitrostátními soudními systémy jsou ke škodě inovacím, zejména pro malé a střední podniky, které mají potíže při vymáhání svých patentů a při ochraně proti neoprávněně vznášeným nárokům a nárokům souvisejícím s patenty, jež by měly být zrušeny.

Jednotný patentový soud je společným soudem smluvních členských států, a proto se na něj vztahují stejné povinnosti plynoucí z práva Unie jako na každý vnitrostátní soud smluvních členských států. Jednotný patentový soud má fungovat tak, aby byla zajištěna rychle přijímaná a vysoce kvalitní rozhodnutí, při současném zachování spravedlivé rovnováhy mezi zájmy majitelů práv a dalších stran a při zohlednění nezbytné přiměřenosti a flexibility. Jednotný patentový soud by měl být společným soudem smluvních členských států, a tedy součástí jejich soudních systémů, a to s výlučnou pravomocí ve věcech evropských patentů s jednotným účinkem a evropských patentů udělených podle Evropské patentové úmluvy. Mimo jiné se dohoda vztahuje i na dodatková ochranná osvědčení vydaná pro určité výrobky chráněné patentem a evropské patentové přihlášky, které nebyly vyřízeny ke dni vstupu této dohody v platnost nebo byly podány po tomto dni.

Soud se skládá ze soudu prvního stupně, odvolacího soudu a soudní kanceláře. Soud vykonává funkce, které jsou mu uloženy touto dohodou. Soud prvního stupně se skládá z ústřední komory a z místních a regionálních komor. Ústřední komora má sídlo v Paříži a sekce v Mnichově a Miláně. Každý senát soudu prvního stupně musí mít mezinárodní složení. V senátu zasedají tři soudci. Je zpravidla složen z jednoho soudce s právnickou kvalifikací, který je státním příslušníkem smluvního členského státu, v němž se daná místní komora nachází, a dvou soudců s právnickou kvalifikací, kteří nejsou státními příslušníky daného smluvního členského státu a kteří byli na základě individuálního posouzení. Každý senát regionální komory je složen ze dvou soudců s právnickou kvalifikací vybraných z regionálního seznamu soudců, kteří jsou státními příslušníky daných smluvních členských států, a jednoho soudce s právnickou kvalifikací, který není státním příslušníkem žádného z daných smluvních členských států. Na návrh jedné ze stran požádá senát místní nebo regionální komory předsedu soudu prvního stupně, aby ze sboru soudců přidělil dalšího soudce s technickou kvalifikací, který má kvalifikaci a zkušenosti v příslušné technické oblasti. Každý senát místní nebo regionální komory navíc může po vyslechnutí stran takovouto žádost předložit bez návrhu, považuje-li to za vhodné. V případě, že je takový soudce s technickou kvalifikací přidělen, nelze již přidělit dalšího soudce s technickou kvalifikací. Každý senát ústřední komory je složen ze dvou soudců s právnickou kvalifikací, kteří jsou státními příslušníky různých smluvních členských států, a jednoho soudce s technickou kvalifikací, který byl přidělen ze sboru soudců, který má kvalifikaci a zkušenosti v příslušné technické oblasti. Strany se mohou dohodnout, že jejich věc projedná samosoudce s právnickou kvalifikací. Každému senátu soudu prvního stupně předsedá soudce s právnickou kvalifikací. Každý senát odvolacího soudu zasedá v mezinárodním složení pěti soudců. Zasedá ve složení tří soudců s právnickou kvalifikací, kteří jsou státními příslušníky různých smluvních členských států, a dvou soudců s technickou kvalifikací, kteří mají kvalifikaci a zkušenosti v příslušné technické oblasti. Každému senátu odvolacího soudu předsedá soudce s právnickou kvalifikací. Odvolací soud má sídlo v Lucemburku.

Soud musí uplatňovat právo Unie jako celek a respektuje jeho přednost. Soud jakožto společný soud smluvních členských států a součást jejich systémů soudnictví spolupracuje se Soudním dvorem Evropské unie za účelem zajištění řádného uplatňování a jednotného výkladu práva Unie, stejně jako kterýkoli vnitrostátní soud. Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie jsou pro Soud závazná. Soud má výlučnou pravomoc, pokud jde o: žaloby týkající se skutečného nebo hrozícího porušování patentů a dodatkových ochranných osvědčení a související právní prostředky na jejich ochranu, včetně protižalob týkajících se licencí; žaloby na prohlášení o neporušení patentů a dodatkových ochranných osvědčení; žaloby na předběžná nebo ochranná opatření a soudní zákazy; žaloby na zrušení patentů a na prohlášení neplatnosti dodatkových ochranných osvědčení; protižaloby týkající se zrušení patentů a prohlášení neplatnosti dodatkových ochranných osvědčení; žaloby týkající se škod nebo náhrad souvisejících s prozatímní ochranou zajištěnou na základě zveřejněné evropské patentové přihlášky; žaloby týkající se využívání vynálezu před udělením patentu nebo práva založeného na předchozím využívání vynálezu; žaloby na zaplacení náhrady za licence podle článku 8 nařízení (EU) č. 1257/2012, a žaloby týkající se rozhodnutí Evropského patentového úřadu přijatých při plnění úkolů uvedených v článku 9 nařízení (EU) č. 1257/2012. Rozhodnutí Soudu se vztahují v případě evropského patentu na území smluvních členských států, v nichž má evropský patent účinek. Vnitrostátní soudy smluvních členských států jsou i nadále příslušné k projednávání žalob týkajících se patentů a dodatkových ochranných osvědčení, které nespadají do výlučné pravomoci Soudu.

Prameny práva a hmotněprávní ustanovení

Soud při projednávání věci zakládá svá rozhodnutí na:

  1. právu Unie včetně nařízení (EU) č. 1257/2012, a nařízení (EU) č. 1260/2012 (7);
  2. této dohodě;
  3. Evropské patentové úmluvě;
  4. dalších mezinárodních dohodách, jež se vztahují na patenty a jsou závazné pro všechny smluvní členské státy, a
  5. vnitrostátním právu „členského státu“.

Pokud se rozhodnutí Soudu zakládají na vnitrostátním právu, popřípadě včetně práva nesmluvních států, stanoví se rozhodné právo:

  1. přímo použitelnými ustanoveními práva Unie, jež obsahují pravidla mezinárodního práva soukromého, nebo
  2. při neexistenci přímo použitelných ustanovení práva Unie nebo tehdy, když se neuplatní, mezinárodněprávními nástroji obsahujícími pravidla mezinárodního práva soukromého, nebo
  3. při neexistenci ustanovení a nástrojů uvedených výše, vnitrostátními ustanoveními mezinárodního práva soukromého určenými Soudem.

Právo zabránit neoprávněnému využívání vynálezu

Patent poskytuje jeho majiteli právo, aby jakékoli třetí osobě, která nemá jeho souhlas, zabránil:

  1. vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo dotyčný výrobek pro tyto účely dovážet nebo skladovat;
  2. používat postup, který je předmětem patentu, nebo pokud třetí osoba ví nebo měla vědět, že použití tohoto postupu je bez souhlasu majitele patentu zakázáno, dotyčný postup nabízet k použití na území smluvních členských států, v nichž má tento patent účinek;
  3. nabízet, uvádět na trh, používat nebo za těmito účely dovážet či skladovat výrobek získaný přímo postupem, který je předmětem patentu.

Vedle toho, patent poskytuje jeho majiteli právo zabránit jakékoli třetí osobě, která nemá jeho souhlas, v tom, aby jakékoli jiné osobě než osobě oprávněné využívat patentovaný vynález dodávala nebo nabízela k dodání na území smluvních členských států, v nichž má tento patent účinek, prostředky, které se týkají podstatného prvku dotyčného vynálezu a které umožňují jeho uskutečnění v praxi, jestliže dotyčná třetí osoba ví nebo měla vědět, že tyto prostředky jsou vhodné a určené k uskutečnění tohoto vynálezu v praxi.

Omezení účinků patentu

Každý, kdo by měl ve smluvním členském státě právo založené na předchozím využívání vynálezu nebo vlastnické právo k vynálezu, kdyby na něj byl udělen národní patent, má v daném smluvním členském státě stejná práva ve vztahu k patentu na stejný vynález.

Práva vyplývající z evropského patentu se nevztahují na činnosti spojené s výrobkem, na nějž se daný patent vztahuje, po uvedení tohoto výrobku na trh v Evropské unii majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže existují oprávněné důvody k tomu, aby majitel patentu dalšímu prodeji výrobku bránil.
Práva vyplývající z patentu se nevztahují na:  činnosti prováděné soukromě a k neobchodním účelům;   činnosti prováděné pro experimentální účely související s předmětem patentovaného vynálezu;  použití biologického materiálu za účelem pěstování, objevování a vyvíjení jiných rostlinných odrůd;   činnosti dovolené podle čl. 13 odst. 6 směrnice 2001/82/ES (8) nebo čl. 10 odst. 6 směrnice 2001/83/ES (9) v souvislosti s patentem vztahujícím se na přípravek ve smyslu těchto směrnic; individuální přípravu léku v lékárně na základě lékařského předpisu a na nakládání s lékem takto připraveným; využívání patentovaného vynálezu na palubě lodí ze zemí, které jsou členy Mezinárodní unie na ochranu průmyslového vlastnictví (Pařížské unie) nebo Světové obchodní organizace, nejedná-li se o smluvní členské státy, v nichž má tento patent účinek, v lodním tělese, v lodní výstroji, v přístrojích a v jiném příslušenství, pokud se tyto lodi přechodně nebo náhodně dostanou do vod smluvního členského státu, v němž má tento patent účinek, a to pod podmínkou, že se tam vynález používá výhradně pro potřeby dotyčné lodi;  využívání patentovaného vynálezu při výrobě nebo provozu letadla nebo pozemního dopravního prostředku nebo jiného dopravního prostředku nebo jejich příslušenství v zemích, které jsou členy Mezinárodní unie na ochranu průmyslového vlastnictví (Pařížské unie) nebo Světové obchodní organizace, nejedná-li se o smluvní členské státy, v nichž má tento patent účinek, pokud se taková letadla nebo takové pozemní dopravní prostředky dočasně nebo náhodně dostanou na území smluvního členského státu, v němž má tento patent účinek; činnosti uvedené v článku 27 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze dne 7. prosince 1944 (10), pokud se tyto úkony týkají letadel země, která je stranou dané úmluvy a není smluvním členským státem, v němž má tento patent účinek;  případy, kdy zemědělec sám používá produkt své sklizně pro účely reprodukce nebo rozmnožování v rámci svého vlastního zemědělského podniku, byl-li rostlinný reprodukční materiál majitelem patentu nebo s jeho souhlasem dotyčnému zemědělci prodán či jinak obchodně nabídnut pro použití v zemědělství. Rozsah a podmínky tohoto použití odpovídají rozsahu a podmínkám uvedeným v článku 14 nařízení (ES) č. 2100/94 (11); případy, kdy zemědělec používá chráněná zvířata k zemědělskému účelu, pokud chovné stádo nebo jiný zvířecí reprodukční materiál byl prodán nebo jinak obchodně nabídnut dotyčnému zemědělci majitelem patentu nebo s jeho souhlasem. Toto použití zahrnuje i poskytnutí zvířete nebo jiného živočišného reprodukčního materiálu za účelem provádění zemědělské činnosti zemědělcem, ale nikoli jejich prodej v rámci nebo za účelem obchodní reprodukční činnosti; úkony a používání získaných informací dovolené podle článků 5 a 6 směrnice 2009/24/ES (12), a zejména podle jejích ustanovení o rozkladu a interoperabilitě a úkony dovolené podle článku 10 směrnice 98/44/ES (13).

Procesní právo

Fyzické nebo právnické osoby nebo subjekty rovnocenné právnickým osobám, které mohou podle vnitrostátního práva na ně použitelného zahájit řízení, jsou způsobilé být stranami řízení před Soudem. Majitel patentu je oprávněn podat žalobu k Soudu.  Nestanoví-li licenční dohoda jinak, je držitel výlučné licence týkající se patentu oprávněn podat žalobu k Soudu za stejných okolností jako majitel patentu, pokud byl majitel patentu předem informován. Držitel nevýlučné licence není oprávněn podat žalobu k Soudu, pokud není majitel patentu předem informován a pokud to není výslovně povoleno licenční dohodou. V případě žalob podaných držitelem licence je majitel patentu oprávněn připojit se k žalobě před Soudem. Platnost patentu nemůže být napadena žalobou na porušení patentu podanou držitelem licence, pokud se majitel patentu řízení neúčastní. Strana v řízení o žalobě na porušení patentu, která chce napadnout platnost patentu, musí podat žalobu proti majiteli patentu. Jiné fyzické nebo právnické osoby nebo subjekty, jichž se určitý patent týká a jež jsou oprávněny podat žalobu podle vnitrostátního práva, mohou podat žalobu v souladu s jednacím řádem. Jiné fyzické nebo právnické osoby nebo subjekty, jichž se týká rozhodnutí Evropského patentového úřadu vydané při plnění úkolů uvedených v článku 9 nařízení (EU) č. 1257/2012, a jež jsou oprávněny podat žalobu podle vnitrostátního práva, jsou oprávněny podat žalobu podle čl. 32 odst. 1 písm. i).  Strany musí být zastoupeny, např. evropskými patentovými zástupci.

Soud se řídí jednacím řádem, který je v souladu s touto dohodou a statutem. Soud vyřizuje soudní spory způsobem přiměřeným jejich významu a složitosti. Soud zajistí, aby pravidla, postupy a opravné prostředky stanovené v této dohodě a statutu byly používány spravedlivým a nestranným způsobem a nenarušovaly hospodářskou soutěž. Jednání Soudu jsou veřejná, pokud Soud v zájmu jedné ze stran nebo jiných dotčených osob, nebo v obecném zájmu spravedlnosti nebo veřejného pořádku nerozhodne, že jednání má být v nezbytném rozsahu neveřejné.
Jazykem řízení před místní nebo regionální komorou je úřední jazyk Evropské unie, který je úředním jazykem nebo jedním z úředních jazyků smluvního členského státu, na jehož území se příslušná komora nachází, nebo úřední jazyk či jazyky určené smluvními členskými státy, které sdílejí regionální komoru. Jazykem řízení u odvolacího soudu je jazyk řízení u soudu prvního stupně.

Řízení před Soudem se skládá z písemného, předběžného a ústního řízení v souladu s jednacím řádem. Všechna řízení musí být organizována pružně a vyváženě. V předběžném řízení, je-li to po písemném řízení vhodné, nařídí soudce zpravodaj na základě zmocnění celého senátu předběžné jednání. Soudce se stranami zejména prozkoumá možnost urovnání sporu, a to i prostřednictvím mediace nebo rozhodčího řízení s využitím prostředků střediska. V ústním řízení musí mít strany příležitost vysvětlit řádně svá stanoviska. Soud může se souhlasem stran rozhodnout, že se ústní řízení nebude konat.

V řízení před Soudem patří mezi důkazní prostředky zejména: výslech stran; žádosti o informace; předložení dokumentů; výslechy svědků; znalecké posudky; prohlídky na místě; srovnávací testy nebo experimenty; písemná přísežná prohlášení (čestná prohlášení).  Postup získávání takových důkazních materiálů se řídí jednacím řádem. Výslech svědků a znalců je veden Soudem a omezuje se na otázky, které jsou nezbytně nutné. Je-li předmětem patentu postup pro získání nového výrobku, má se za to, že pokud byl totožný výrobek vyroben bez souhlasu majitele patentu, stalo se tak patentovaným postupem, neprokáže-li se opak. Při poskytování důkazů o opaku se zohlední oprávněné zájmy žalovaného při ochraně jeho výrobních a obchodních tajemství. Na ochranu obchodního tajemství, osobních údajů nebo jiných důvěrných informací některé ze stran řízení nebo třetí osoby nebo k zamezení zneužití důkazů může Soud nařídit, aby shromažďování a použití důkazů v rámci řízení před Soudem bylo omezeno nebo zakázáno nebo aby přístup k nim byl omezen na konkrétní osoby. Na návrh strany, která předložila přiměřeně dostupné důkazy dostačující k doložení jejích nároků a označila při dokládání těchto nároků konkrétní důkazy, které má pod kontrolou protistrana nebo třetí osoba, může Soud s výhradou ochrany důvěrných informací přikázat, aby protistrana nebo třetí osoba tyto důkazy předložila. Důsledkem tohoto příkazu není povinnost vypovídat či jinak jednat ve vlastní neprospěch. Na návrh jedné ze stran může Soud přikázat, s výhradou ochrany důvěrných informací, zaslání bankovních, finančních nebo obchodních dokumentů, které jsou pod kontrolou protistrany.  Soud může i před zahájením řízení ve věci samé na návrh žalobce, který předložil přiměřeně dostupné důkazy na podporu tvrzení, že došlo nebo má dojít k porušení patentu, dát s výhradou ochrany důvěrných informací příkaz k okamžitým a účinným předběžným opatřením za účelem zajištění příslušných důkazů souvisejících s domnělým porušením patentu. Tato opatření mohou zahrnovat podrobný popis, případně s odebráním vzorků, nebo fyzické zajištění výrobků porušujících patent a ve vhodných případech materiálů a prvků použitých při výrobě nebo distribuci těchto výrobků, jakož i související dokumentace. Soud může i před zahájením řízení ve věci samé na návrh žalobce, který předložil důkazy na podporu svého tvrzení, že došlo nebo má dojít k porušení patentu, dát příkaz k prohlídce objektu. Prohlídku objektu provádí osoba jmenovaná Soudem v souladu s jednacím řádem. Při prohlídce objektu není žalobce sám přítomen, avšak může jej zastupovat nezávislý odborník, jehož jméno musí být uvedeno v soudním příkazu. Opatření se nařizují zejména v případech, kdy by jakékoli zdržení pravděpodobně způsobilo nenapravitelnou škodu majiteli patentu nebo kdy existuje prokazatelné nebezpečí zničení důkazů, a to i bez slyšení druhé strany, je-li to nezbytné. Pokud jsou nařízena opatření k zajištění důkazů nebo prohlídce objektu bez slyšení druhé strany v dané věci, jsou dotčené strany neprodleně a nejpozději bezprostředně po provedení opatření informovány. Přezkum včetně práva na slyšení se provede na návrh dotčených stran s cílem rozhodnout v přiměřené lhůtě po oznámení opatření, zda budou opatření upravena, zrušena nebo potvrzena. Opatření k zajištění důkazů mohou být podmíněna složením přiměřené jistoty nebo rovnocenné záruky žalobcem, a to za účelem zajištění náhrady jakékoli újmy vzniklé žalovanému.

Na návrh žalobce, který předložil přiměřeně dostupné důkazy na podporu tvrzení, že patent byl porušen nebo jeho porušení hrozí, může Soud i před zahájením řízení ve věci samé straně přikázat, aby se zdržela převádění jakýchkoli aktiv z území, které spadá do jeho působnosti, nebo obchodování s jakýmikoli aktivy, ať již se nacházejí na území v jeho působnosti, nebo nikoli. Soud může formou příkazu vůči domnělému porušiteli patentu nebo zprostředkovateli, jehož služeb využívá domnělý porušitel patentu, vydat soudní zákaz směřující k zabránění bezprostředně hrozícímu porušení patentu, k předběžnému zákazu pokračování domnělého porušování patentu, případně i pod hrozbou opakované platby penále, nebo k tomu, že toto pokračování bude podmíněno složením jistoty k zajištění náhrady ve prospěch majitele práv. Soud má možnost zvážit zájmy stran a zejména zohlednit případnou újmu vzniklou kterékoli z nich v důsledku vydání nebo odmítnutí vydání soudního zákazu. Soud může rovněž nařídit zajištění nebo vydání výrobků podezřelých z porušení patentu tak, aby zabránil jejich vstupu do obchodních kanálů nebo jejich pohybu v nich. Pokud žalobce prokáže, že by mohla být ohrožena náhrada škody, může Soud nařídit předběžné zajištění movitého a nemovitého majetku domnělého porušitele patentu včetně blokace jeho bankovních účtů a jiných aktiv. Soud může od žalobce požadovat, aby předložil veškeré rozumné důkazy, s cílem dostatečně se ujistit, že žalobce je majitelem práv a že jeho práva jsou porušována nebo jejich porušení bezprostředně hrozí.

Pokud je přijato rozhodnutí, které shledává, že došlo k porušení patentu, může Soud vůči porušiteli vydat soudní zákaz, kterým se zakazuje další porušování patentu. Stejný zákaz může Soud vydat vůči zprostředkovateli, jehož služeb využívá k porušování patentu třetí osoba. Aniž je dotčena náhrada škody, na kterou má poškozená strana nárok z důvodu porušení patentu, a bez jakékoli náhrady může Soud na návrh žalobce nařídit přijetí odpovídajících opatření ve vztahu k výrobkům, u nichž bylo shledáno porušení patentu, a ve vhodných případech ve vztahu k hlavním materiálům a nástrojům používaným při vytváření nebo výrobě těchto výrobků. Soud může na základě odůvodněného a přiměřeného návrhu žalobce a v souladu s jednacím řádem nařídit porušiteli patentu, aby žalobce informoval o:původu výrobků nebo postupů porušujících patent a o jejich distribučních kanálech; množstvích, která byla v případě výrobků porušujících patent vyrobena, zhotovena, dodána, obdržena nebo objednána, a o ceně těchto výrobků, a totožnosti všech třetích osob zapojených do výroby nebo distribuce výrobků porušujících patent nebo používaných v rámci postupu porušujícího patent.

 

Náklady soudního řízení a náhrada škody

Rozumné a přiměřené náklady soudního řízení a jiné výdaje vynaložené stranou, která byla ve sporu úspěšná, obvykle nese do výše, jejíž horní hranice je stanovena v souladu s jednacím řádem, strana, která ve sporu nebyla úspěšná, ledaže je v zájmu spravedlnosti třeba odlišná úprava. V případě pouze částečného úspěchu některé ze stran nebo za výjimečných okolností může Soud nařídit, aby byly náklady rozděleny rovným dílem nebo aby strany hradily každá své vlastní náklady. Každá strana by měla uhradit veškeré zbytečné náklady, které způsobila Soudu nebo druhé straně. Na návrh žalované strany může Soud žalobci nařídit, aby složil přiměřenou jistotu k zajištění nákladů soudního řízení a jiných výdajů vzniklých žalovanému, za něž může být žalobce odpovědný.

Strany účastnící se řízení před Soudem hradí soudní poplatky. Soudní poplatky se hradí předem, ledaže jednací řád stanoví jinak. Strana, která neuhradila předepsaný soudní poplatek, může být vyloučena z další účasti na řízení. Soud na návrh poškozené strany nařídí porušiteli, který byl vědomě zapojen do činnosti porušující patent nebo o tomto porušení mohl a měl vědět, aby poškozenému nahradil škodu ve výši přiměřené újmě, kterou poškozený v důsledku porušení patentu skutečně utrpěl. Situace poškozeného se pokud možno uvede do stavu, v němž by se nacházel, pokud by k žádnému porušení patentu nedošlo. Porušitel patentu nesmí z porušení získat žádnou výhodu. Náhrada škody však nesmí plnit trestní funkci.  Pokud se porušitel patentu do činnosti porušující patent nezapojil vědomě nebo tak, že o porušení patentu vědět nemohl a ani neměl, může Soud nařídit vrácení zisku nebo zaplacení náhrady.

Strana, která je fyzickou osobou a zcela nebo zčásti není schopna hradit náklady řízení, může kdykoli požádat o právní pomoc. Podmínky pro poskytování právní pomoci stanoví jednací řád. Soud rozhodne v souladu s jednacím řádem, zda by právní pomoc měla být poskytnuta v plném rozsahu nebo částečně, nebo zda by měla být odmítnuta. Správní výbor stanoví na návrh Soudu rozsah právní pomoci a pravidla pro úhradu nákladů s ní spojených.

 

Odvolání

Odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně může být podáno u odvolacího soudu kteroukoli stranou, která byla ve svém podání zcela nebo zčásti neúspěšná, a to do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání proti příkazu soudu prvního stupně může být podáno u odvolacího soudu kteroukoli stranou, která byla ve svém podání zcela nebo zčásti neúspěšná. Odvolání proti rozhodnutí nebo příkazu soudu prvního stupně se může týkat právních i skutkových otázek.

Nové skutečnosti a nové důkazy mohou být předloženy pouze v souladu s jednacím řádem a pouze v případě, že jejich předložení příslušnou stranou nemohlo být přiměřeně očekáváno během řízení před soudem prvního stupně.

Odvolání nemá odkladný účinek, ledaže odvolací soud rozhodne jinak na základě odůvodněného návrhu jedné ze stran. Jednací řád musí obsahovat záruky, že takové rozhodnutí je učiněno neprodleně. 

Pokud je odvolání opodstatněné, zruší odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně a vydá konečné rozhodnutí. Odvolací soud může ve výjimečných případech a v souladu s jednacím řádem vrátit soudu prvního stupně věc zpět k opětovnému projednání a k rozhodnutí. Je-li věc vrácena soudu prvního stupně k opětovnému projednání, je soud prvního stupně vázán právním názorem obsaženým v rozhodnutí odvolacího soudu.

Zaujaly vás naše služby v oblasti české a mezinárodní patentové ochrany, ochranných známek a užitných vzorů?